
Nejdřív sám, pak AI. Kdo musel odpovědět dřív, než viděl radu chatbota, vyřešil víc hlavolamů
V experimentu se 130 Brity vyřešili lidé, kteří nejdřív odpověděli sami a teprve pak dostali pomoc ChatGPT, zhruba dvě třetiny úloh. S AI dostupnou hned to byla polovina, bez AI třetina. Studie má ale háček: AI v ní nikdy neradila špatně.
Foto: Unsplash / Ross Sneddon
Tento článek vznikl zpracováním veřejně dostupných zdrojů pomocí AI nástrojů. Každý text se snažím přečíst a věcně zkontrolovat, ale ne vždy to zvládnu. Prosím, berte na to ohled a informace si ověřujte v původních zdrojích (níže).
Tento článek vznikl zpracováním veřejně dostupných zdrojů pomocí AI nástrojů. Každý text se snažím přečíst a věcně zkontrolovat, ale ne vždy to zvládnu. Prosím, berte na to ohled a informace si ověřujte v původních zdrojích (níže).
❓ Status nejasný · Konferenční příspěvek Wirtschaftsinformatik 2025, na arXiv listopad 2026 · Data sbírána neuvedeno · arXiv cs.HC
Lidé, kteří museli na úlohu nejdřív odpovědět sami a teprve potom dostali pomoc chatbota, ji vyřešili správně ve dvou třetinách případů. Ti, kdo měli AI k dispozici hned od začátku, uspěli zhruba v polovině, a bez AI jen třetina. Ukazuje to experiment Hüseyina Hussein Kekeho, Daniela Eisenhardta a Christiana Meskeho z Ruhr-Universität Bochum se 130 účastníky ze Spojeného království.
Co studie zjistila
Účastníci řešili dva klasické hlavolamy, které svádějí k rychlé chybné odpovědi: úlohu o pálce a míčku a problém Montyho Halla. Kontrolní skupina bez AI vyřešila v průměru 33 % úloh, skupina s AI dostupnou okamžitě 49 % a skupina, která nejdřív odpověděla sama a pak mohla použít AI, 67 %. Rozdíly jsou statisticky významné, velikost efektu autoři popisují jako malou až střední.
Vizualizace: FAIN News na základě dat z Keke, Eisenhardt, Meske (2025), arXiv:2611.09269.
Zajímavý je i druhý ukazatel. Lidé v sekvenční skupině sahali po radě AI zhruba dvakrát častěji (v průměru 1,3 dotazu na osobu proti 0,6). Autoři to vysvětlují tím, že vlastní předchozí odpověď vytvoří konflikt: když člověk vidí, že AI říká něco jiného, má důvod se zastavit a zjišťovat proč.
📚 Teorie dvou systémů myšlení (Dual Process Theory)
Psychologický model, který zpopularizoval Daniel Kahneman (2011). Systém 1 je rychlý a intuitivní, Systém 2 pomalý a analytický. Hlavolamy jako „pálka a míček stojí dohromady 1,10 dolaru“ jsou postavené tak, aby Systém 1 nabídl chybnou odpověď. Podle tříkrokového modelu, ze kterého studie vychází, přepne člověk do Systému 2, když zaznamená konflikt, třeba mezi svou odpovědí a odpovědí AI.
Jak to zjistili
Účastníci z platformy Prolific (19 až 75 let, všichni žijící ve Spojeném království) byli náhodně rozděleni do tří skupin. V obou skupinách s AI měli k dispozici tři předem připravené dotazy na ChatGPT a po kliknutí se jim zobrazila odpověď. Nešlo o živý rozhovor s modelem: odpovědi byly připravené předem a vždy správné.
🔍 Cognitive forcing function
Designový prvek, který člověka „donutí“ zapojit vlastní úsudek dřív, než převezme doporučení systému. Typickým příkladem je požadavek odpovědět před zobrazením rady AI. Buçinca a kolegové (2021) ukázali, že podobné prvky snižují přílišné spoléhání na AI, ale uživatelé je mají méně rádi, protože práce s nimi je pracnější.
Proč je to důležité
Výsledek se dá okamžitě použít ve výuce, na workshopech i ve firmách: nejdřív vlastní odpověď, pak AI. Je to levná úprava, která podle studie zlepšila výsledek i to, jak aktivně lidé s AI pracovali. Navazuje na zjištění, o kterém jsme psali dnes ráno, že lidé přejímají sebejisté nepravdy od AI. Pořadí „nejdřív sám“ je jeden z mála konkrétních nástrojů, jak takovému přejímání předcházet.
Limity a otevřené otázky
Studie má zásadní omezení, které je potřeba říct nahlas: AI v ní vždy radila správně. Neříká tedy nic o tom, zda „nejdřív sám“ pomáhá rozpoznat chybnou radu AI, což je pro praxi nejdůležitější otázka. Autoři to sami uvádějí jako téma dalšího výzkumu. Úlohy byly jen dvě a šlo o umělé hlavolamy, ne o reálná rozhodnutí. Interakce s „ChatGPT“ byla simulovaná předpřipravenými odpověďmi. Ze 150 účastníků autoři 20 vyřadili, z toho 17 kvůli nekonzistentním odpovědím, což je relativně vysoký podíl.
Status je nejasný: text uvádí konferenci Wirtschaftsinformatik ze září 2025, ale verze na arXiv obsahuje šablonu pro anonymní recenzi, takže nevíme, zda jde o finální recenzovanou podobu. Studie neuvádí, kdy byla data sbírána. Vzhledem ke konferenci v září 2025 pocházejí nejspíš z první poloviny roku 2025, tedy zhruba rok a půl před zveřejněním na arXiv. Protože odpovědi AI byly předem připravené, na konkrétním modelu výsledky nezávisí.
Zdroje
- Keke, H. H., Eisenhardt, D., Meske, C. (2025). Thinking Twice: A Sequential Approach to Nudge Towards Reflective Judgment in GenAI-Assisted Decision Making. 20th International Conference on Wirtschaftsinformatik. arXiv:2611.09269.
- Buçinca, Z., Malaya, M. B., Gajos, K. Z. (2021). To Trust or to Think: Cognitive Forcing Functions Can Reduce Overreliance on AI in AI-assisted Decision-making. Proceedings of the ACM on HCI.
- FAIN News: Když AI sebejistě tvrdí nepravdy, lidé je přejímají