Přeskočit na obsah
Česko má Radu vlády pro AI a návrh zákona k AI Actu. Hlavním dozorcem má být ČTÚ
11. listopadu 2026 · 5 min čtení

Česko má Radu vlády pro AI a návrh zákona k AI Actu. Hlavním dozorcem má být ČTÚ

Vláda 9. listopadu zřídila poradní Radu pro umělou inteligenci a schválila návrh zákona, který určuje, kdo bude v Česku dohlížet na dodržování AI Actu. Hlavní roli dostane Český telekomunikační úřad, vznikne regulatorní sandbox. Zákon teď míří do Sněmovny.

Foto: Unsplash / William Zhang

Generováno AI

Tento článek vznikl zpracováním veřejně dostupných zdrojů pomocí AI nástrojů. Každý text se snažím přečíst a věcně zkontrolovat, ale ne vždy to zvládnu. Prosím, berte na to ohled a informace si ověřujte v původních zdrojích (níže).

Vláda na jednání 9. listopadu schválila dvě věci, na které se v Česku čekalo měsíce. Zřídila Radu vlády pro umělou inteligenci a schválila návrh zákona o implementaci předpisu Evropské unie v oblasti umělé inteligence. Oba materiály předložil první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu.

Zákon je důležitější z obou kroků. AI Act je nařízení, takže platí přímo. Každý stát ale musí určit, kdo bude jeho dodržování kontrolovat, kdo bude pro firmy a úřady kontaktním místem a jak budou kontroly probíhat. Bez toho zůstávají povinnosti z AI Actu v Česku bez jasného adresáta. Unijní nařízení přitom ukládalo státům dozorové orgány určit už do 2. srpna 2025.

Kdo bude dohlížet

Podle Lupy má být hlavním dozorovým orgánem a jednotným kontaktním místem pro AI Český telekomunikační úřad. V dílčích oblastech přibude dozor České národní banky (finanční sektor) a Úřadu pro ochranu osobních údajů. Návrh zároveň zřizuje regulatorní sandbox, tedy prostředí, ve kterém mohou firmy pod dohledem testovat nové AI systémy dřív, než je pustí na trh.

Podrobnosti, které budou firmy zajímat nejvíc, zatím veřejně shrnuté nejsou: výše sankcí, kapacity ČTÚ a harmonogram. Návrh teď putuje do Poslanecké sněmovny, kde se může ještě měnit.

Rada: poradci bez odměny

Radu povede premiér. Mezi členy jsou podle Lupy mimo jiné rektor ČVUT Michal Pěchouček, zakladatel bezpečnostního startupu Aisle Ondřej Vlček, vedoucí projektu OpenEuroLLM Jan Hajič, viceprezidentka Harvardovy univerzity Klára Jelínková, zakladatel institutu CIIRC Vladimír Mařík a zakladatel firmy Resistant AI Martin Rehák. Za členství nedostanou odměnu, organizačně radu zajišťuje ministerstvo průmyslu a obchodu.

Rada má koordinovat naplňování Národní strategie umělé inteligence a připravovat podklady pro klíčová vládní rozhodnutí. Zaměřit se má na využití AI ve veřejné správě, ve firmách a ve startupech. Doporučení bude předávat vládnímu zmocněnci pro AI Lukáši Kačenovi, vybraným ministrům nebo přímo premiérovi. Andrej Babiš označil AI za „velké téma“.

Složení je silné na technologickou a byznysovou stranu. Hlasy z oblasti práv občanů, vzdělávání nebo médií v dosud zveřejněném výčtu výrazné nejsou, ale celý seznam členů Lupa neuvádí.

Co to mění

Pro firmy, které AI vyvíjejí nebo nasazují, se po schválení zákona konečně objeví konkrétní úřad, kterého se lze ptát a který bude kontrolovat. To je praktičtější změna, než jakou přinese poradní orgán. Pro stát je to další dílek skládačky, do které patří i výběrové řízení na prvního Chief AI Officera ve státní správě, o kterém jsme psali v říjnu.

Otevřené otázky jsou tři. Zda ČTÚ dostane lidi a rozpočet odpovídající nové agendě. Jak rychle zákon projde Sněmovnou. A zda Rada bude mít na rozhodování skutečný vliv, nebo zůstane prestižním poradním sborem. Odpověď na první dvě otázky ukáže legislativní proces během příštích měsíců.