
Útěcha od AI funguje, protože AI nesoudí. Kdo ji vyhledává, je ale osamělejší a ve větším stresu
Šest experimentů s 3 341 lidmi ukazuje, že podpora od AI po drobných nepříjemnostech snižuje strach z odsouzení víc než podpora od člověka. Německý průzkum se 7 312 respondenty zároveň zjistil, že uživatelé chatbotů jsou osamělejší a mají víc symptomů deprese, úzkosti a stresu.
Foto: Unsplash / Eddy Billard
Tento článek vznikl zpracováním veřejně dostupných zdrojů pomocí AI nástrojů. Každý text se snažím přečíst a věcně zkontrolovat, ale ne vždy to zvládnu. Prosím, berte na to ohled a informace si ověřujte v původních zdrojích (níže).
Tento článek vznikl zpracováním veřejně dostupných zdrojů pomocí AI nástrojů. Každý text se snažím přečíst a věcně zkontrolovat, ale ne vždy to zvládnu. Prosím, berte na to ohled a informace si ověřujte v původních zdrojích (níže).
Teze
Proč si lidé stěžují chatbotu? Tři recenzované studie z posledních dvou měsíců dávají dohromady dvě odpovědi, které se navzájem nevylučují. První: AI je jako posluchač příjemná, protože od ní nečekáme, že nás bude soudit. Druhá: lidé, kteří chatboty používají, jsou v průměru osamělejší a ve větším psychickém tlaku než ti, kdo je nepoužívají. Ani jedna studie neříká, že chatbot osamělost způsobuje. Dohromady ale ukazují, že útěcha od AI funguje právě tam, kde lidem chybí jiná, a že tento mechanismus má i odvrácenou stranu.
Studie 1: AI pomáhá, protože nesoudí
✅ Peer-reviewed · Publikováno září 2026 (online) · Data sbírána leden 2021 až únor 2025 · Journal of Personality and Social Psychology
Roshni Raveendhran (University of Virginia) a Trevor Foulk (University of Florida) provedli šest experimentů s celkem 3 341 zaměstnanými Američany. Účastníci si nejdřív prožili nebo připomněli drobnou nepříjemnost, typicky hrubost nadřízeného, souseda nebo neznámého člověka, a pak dostali podporu buď od člověka, nebo od AI.
Podpora od AI vedla k menšímu strachu z negativního hodnocení. Ve studii s reálným rozhovorem byl tento strach na pětibodové škále 1,39 po AI a 1,74 po člověku. Nižší strach pak souvisel s menší úzkostí, stresem a negativními emocemi. Druhý efekt: lidé od AI předem čekají méně empatie, a AI je proto snáz příjemně překvapí. Tento „překonaný předpoklad“ zvyšoval vnímanou účinnost podpory. V poslední studii s reálnými lidmi i reálnou AI ale přímý rozdíl v účinnosti mezi AI a člověkem významný nebyl.
📚 Strach z negativního hodnocení (fear of negative evaluation)
Psychologický koncept popsaný Watsonem a Friendem (1969): obava, že nás druzí budou posuzovat nepříznivě. Když se svěřujeme člověku, vždy trochu řešíme, co si o nás pomyslí. Autoři ukazují, že u AI tento strach slábne, protože jí nepřisuzujeme schopnost nás skutečně odsuzovat. Proto se lidé AI někdy svěří snáz než kamarádovi.
Studie 2: Uživatelé chatbotů v Německu jsou osamělejší
✅ Peer-reviewed · Publikováno září 2026 (online) · Data sbírána září až listopad 2025 · Computers in Human Behavior
Tým Julie Brailovskaie z Ruhr-Universität Bochum porovnal 3 729 uživatelů a 3 583 neuživatelů AI chatbotů z německého online panelu pro výzkum duševního zdraví. Uživatelé měli i po zohlednění věku, rodinného stavu a zaměstnání vyšší skóre stresu, depresivních a úzkostných symptomů a osamělosti a nižší životní spokojenost. Rozdíly jsou malé až středně malé.
Vizualizace: FAIN News na základě dat z Brailovskaia a kol. (2026), Computers in Human Behavior.
Většina lidí přitom chatboty používá prakticky: k hledání informací, úpravám textu a psaní. Útěk od negativních emocí je mezi důvody nejméně častý. Přesto je to právě on, co nejsilněji souvisí s návykovým používáním (korelace 0,70). Návykové používání pak souviselo s horším duševním zdravím zčásti přes osamělost.
🔍 Cohenovo d (velikost efektu)
Cohenovo d vyjadřuje, o kolik směrodatných odchylek se liší průměry dvou skupin. Hodnota kolem 0,2 se běžně označuje za malý efekt, 0,5 za střední a 0,8 za velký. Rozdíl ve stresu d = 0,41 tedy znamená, že skupiny se zřetelně překrývají, ale rozdíl je skutečný a na velkém vzorku spolehlivě měřitelný.
Studie 3: Den po dni
✅ Peer-reviewed · Publikováno 8. října 2026 · Data sbírána neuvedeno v souhrnu · International Journal of Human-Computer Interaction
Deníková studie Yun Chen a kolegů z Beijing Normal University sledovala 97 uživatelů sociálních chatbotů po dobu 14 dnů a data vyhodnotila bayesovskými víceúrovňovými modely. Ve dnech, kdy se cítili osamělejší než obvykle, používali chatbota déle a s větším emočním zapojením. Emoční zapojení souviselo s vyšší pohodou v daný den, ale zároveň s kratším časem stráveným s lidmi. Delší používání souviselo s tím, že je interakce s lidmi méně těšila. Název studie to shrnuje přesně: emoční útěcha za určitou cenu. Plný text je za paywallem a není k němu otevřená verze, proto vycházíme jen z oficiálního souhrnu. Ten neuvádí, kde a kdy autoři účastníky získali ani o jaké chatboty šlo. Vzhledem k pracovišti autorů lze předpokládat čínský vzorek, ověřit se to ale nepodařilo.
Co z toho vyplývá
Studie si neodporují, doplňují se. Raveendhran a Foulk vysvětlují, proč je AI jako posluchač atraktivní: nehrozí odsouzení a očekávání jsou nízká. Brailovskaia a kolegové ukazují, kdo po ní sahá v emočních situacích: lidé, kterým je hůř. Chen a kolegové zachycují dynamiku v čase: úleva v daný den, ale méně času s lidmi. Podobný vzorec našla už loňská šestizemní evropská studie Latikky a kolegů, podle které užívání sociálních chatbotů souviselo s psychickou nepohodou ve všech šesti zemích.
Pro praxi z toho plyne nepohodlná rovnováha. Chatbot může v konkrétní chvíli skutečně pomoct a nemá smysl to popírat. Zároveň je právě „útěk“ k chatbotu nejsilněji spojený s návykovým vzorcem. Pro prevenci, školy i rodiny je proto důležitější otázka „k čemu chatbota používáš“ než „kolik ho používáš“.
Limity a otevřené otázky
Německá i deníková studie jsou korelační: neříkají, zda chatbot osamělost zhoršuje, nebo zda osamělí lidé chatboty vyhledávají víc. Německý panel není reprezentativní, mnoho ukazatelů se měřilo jedinou otázkou a škála návykového používání byla převzatá ze sociálních sítí bez ověření pro chatboty. Experimenty Raveendhran a Foulka se týkají drobných každodenních nepříjemností, ne vážných problémů nebo dlouhodobé opory, a ve dvou z nich mluvili všichni účastníci se stejnou AI, části z nich ale výzkumníci řekli, že jde o člověka. Všechny tři studie pracují s výpověďmi účastníků, ne s pozorovaným chováním.
Mezi sběrem dat a publikací uplynulo u německé studie zhruba 10 až 12 měsíců, u experimentů Raveendhran a Foulka 19 až 68 měsíců. Nejstarší experimenty (2021) používaly předtočené zprávy, pozdější GPT-3.5 Turbo a GPT-4o. Dnešní chatboti mají paměť, hlasový režim a výrazně „lidštější“ projev, takže efekt nízkých očekávání může slábnout. Autoři sami upozorňují, že s rostoucí zkušeností lidí s AI se mohou očekávání změnit.
Zdroje
- Raveendhran, R., Foulk, T. A. (2026). Judged by humans, comforted by machines: How psychological expectations shape experiences and perceptions of AI support. Journal of Personality and Social Psychology.
- Brailovskaia, J., Precht, L.-M., Verhees, F. G., Schmidt, P., Margraf, J. (2026). Comparing AI chatbot users and non-users in Germany: Reasons for use, addictive AI chatbot use, mental health, and loneliness. Computers in Human Behavior, 187, 109199.
- Chen, Y., Ding, Y., Wang, L., Kou, Y. (2026). Emotional Comfort at a Cost: The Dynamic Role of Social Chatbot Use in Daily Loneliness, Well-Being, and Interpersonal Interaction. International Journal of Human-Computer Interaction.
- Latikka, R. a kol. (2025). Individual and well-being factors associated with social chatbot usage: A six-country study. Journal of Social and Personal Relationships.