Nizozemsko chce o 25 000 úředníků méně a počítá s AI. Česko hledá prvního šéfa pro AI ve státě

V pondělí 26. října poslal nizozemský státní tajemník pro „akceschopnou vládu“ Eric van der Burg do Dolní sněmovny dopis o průběhu reformy státní správy. Stojí v něm, že ústřední státní správa bude potřebovat „om en nabij de 25.000 fte“, tedy zhruba o 25 000 plných úvazků méně. Jako jeden z nástrojů vláda jmenuje umělou inteligenci. O šest dní dřív, 20. října, vypsal český státní podnik NAKIT výběrové řízení na Chief AI Officera, člověka, který má AI ve státě řídit.

Obě zprávy se týkají stejné technologie a stejného sektoru. Vycházejí ale z jiného výchozího bodu. Nizozemsko začíná rozpočtovým cílem a AI v něm figuruje jako jeden z prostředků, jak ho splnit. Česko začíná institucí a lidmi, kteří mají nasazování AI koordinovat. Kterou cestou chce jít Česko dlouhodobě, zatím veřejné dokumenty neříkají.

Co přesně Nizozemsko oznámilo

Podle přílohy dopisu pracovalo k 31. prosinci 2025 v nizozemské ústřední státní správě 160 016 úvazků. Od roku 2018 jejich počet vzrostl zhruba o 41 %. Vláda chce snížit provozní výdaje úřadů postupně: o 901 milionů eur v roce 2027, o 2,49 miliardy v roce 2030 a o 3,49 miliardy eur ročně v roce 2035. Odhad 25 000 úvazků odpovídá necelým 16 % současného stavu, jak spočítal web iBestuur. Předchozí kabinet mluvil o 35 000 místech.

Dopad nebude rovnoměrný. Pro mnoho organizací dopis počítá se snížením personálu zhruba o 20 %. U některých to může dosáhnout 45 % a „v enkel geval“, tedy ojediněle, až 60 %. Podle NOS jsou vyňaty policie a armáda. Výjimku naopak předem nedostaly úřady jako daňová správa (Belastingdienst), úřad práce UWV nebo imigrační služba IND. Kolik míst ztratí jednotlivá ministerstva, vláda zatím neuvedla.

Konkrétní plán pro AI ještě neexistuje. Dopis slibuje, že kabinet v prvním čtvrtletí 2027 předloží „ambiciózní cíle a plány úspor“ pro využití AI ve zjednodušování, službách a produktivitě. Podle Computable má jít mimo jiné o chatboty pro kontakt s občany a automatizaci administrativy. Bloomberg píše, že vláda chce co nejvíc spolupracovat s nizozemskými a evropskými dodavateli. Dopis sám mluví obecněji o bezpečnosti, kvalitě dat a suverenitě.

AI jako jedna páka z několika

Titulky typu „škrty kvůli AI“ zjednodušují, co vláda skutečně napsala. Podle dopisu pokryje obecné zvyšování efektivity, se kterým nizozemský plánovací úřad CPB počítá ve výši nejvýš 0,5 % ročně, zhruba třetinu úspor. Zbytek mají přinést „strategická rozhodnutí“: standardizace IT, zjednodušení pravidel, lepší digitální služby a méně vrstev řízení a poradních orgánů. NOS uvádí, že vláda zvažuje zrušení části z 28 poradních sborů a zhruba 150 poradních komisí.

Dopis navíc obsahuje varování, které by se dalo číst jako poznámka k vlastnímu plánu. Mezi „poučeními z minulosti“ stojí věta „Overschat de formatieve effecten van digitalisering en AI niet“, tedy nepřeceňujte vliv digitalizace a AI na počty lidí. Text pokračuje, že digitalizace v posledních dvou dekádách slibované úspory nepřinesla a místo toho vedla k novým úkolům, větší kapacitě a vyšším výdajům na externisty. Podle NOS se dosavadní snahy kabinetů zmenšit státní správu nepodařilo naplnit, počet úředníků i přes ně rostl.

Proč je to v Nizozemsku citlivé téma

Nizozemsko má s automatizovaným rozhodováním ve státní správě konkrétní zkušenost. Takzvaná toeslagenaffaire, aféra s příspěvky na péči o děti, vedla v lednu 2021 k demisi vlády Marka Rutteho. Daňová správa podle parlamentního vyšetřování neprávem obvinila tisíce rodin z podvodu a nutila je vracet desítky tisíc eur.

Na roli algoritmů upozornil nizozemský úřad pro ochranu osobních údajů. Ten v prosinci 2021 udělil daňové správě pokutu 2,75 milionu eur. Úřad zjistil, že správa nezákonně a diskriminačně zpracovávala údaj o dvojím občanství, mimo jiné v systému pro vyhodnocování rizika žádostí. Daňová správa, která tehdy pochybila, je dnes jedním z úřadů, které z nových škrtů předem vyňaty nejsou.

🔍 Toeslagenaffaire

Aféra se týkala příspěvků na péči o děti (kinderopvangtoeslag), které nizozemská daňová správa po rodičích zpětně vymáhala kvůli podezření z podvodu. Parlamentní vyšetřování ji označilo za „bezprecedentní nespravedlnost“. Součástí případu bylo i zpracování údajů o státní příslušnosti při hodnocení rizika, za což úřad pro ochranu osobních údajů uložil pokutu. Aféra je v Nizozemsku hlavním referenčním bodem v debatě o algoritmech ve veřejné správě.

Česko začíná od řízení

Český krok je menší a jiného druhu. NAKIT, státní podnik Ministerstva vnitra, který provozuje například Národní identitní autoritu nebo Portál občana, hledá Chief AI Officera (CAIO). Podle Lupy má tento člověk převádět národní strategii pro AI do konkrétních projektů, sestavit vlastní tým a dohlížet na vývoj a provoz sdílených AI služeb pro stát. Do jeho agendy patří i bezpečnost, náklady a pravidla pro používání AI. Spolupracovat má s vládním zmocněncem pro AI, Digitální a informační agenturou (DIA), NÚKIB, Radou vlády pro informační společnost a ministerstvy.

Inzerát NAKIT se otevírá větou „Staňte se technologickým lídrem AI transformace českého státu“. Mezi požadavky podle Lupy patří zkušenost s nasazováním AI systémů do produkce, s jazykovými modely, AI agenty, datovou infrastrukturou a cloudovými i on-premise servery. Praxe ve veřejné správě je výhodou, ne podmínkou. Plat ani termín pro přihlášky veřejná část inzerátu neuvádí.

Pozici veřejně propaguje vládní zmocněnec pro umělou inteligenci Lukáš Kačena, bývalý ředitel asociace prg.ai, kterého vláda do funkce jmenovala v lednu 2026. Podle Lupy roli popsal slovy: „Hledá se člověk, co umí vysvětlit vLLM, inference nebo data lineage. Zároveň ale uřídí hned několik úřadů.“ A dodal: „Zkrátka dirigent pro náš orchestr.“

🔍 Chief AI Officer

Chief AI Officer je manažerská role zodpovědná za strategii, nasazování a řízení AI v organizaci. Kombinuje technické rozhodování (jaké modely, kde poběží, jak se budou hodnotit) s odpovědností za rizika, rozpočet a pravidla. Ve veřejném sektoru ji zavedly například federální úřady v USA. V české státní správě jde podle dostupných informací o první takto pojmenovanou pozici.

Rámec, do kterého AI ve státě vstupuje

Obě země se pohybují pod stejnou evropskou regulací. AI Act řadí řadu systémů používaných ve veřejné správě, například při rozhodování o dávkách, mezi vysoce rizikové. V Česku má dozor nad AI na starosti Český telekomunikační úřad. Ten od 1. září 2026 provozuje nové oddělení pro dohled nad umělou inteligencí. Své pravomoci ale podle Lupy začne plně vykonávat až po schválení příslušné české legislativy.

Nizozemský plán i česká pozice jsou zatím ve fázi záměru. Nizozemské AI cíle mají přijít v prvním čtvrtletí 2027, víceletý plán pro státní správu do půl roku. Český CAIO ještě nebyl vybrán.

Otevřené otázky pro Česko

Srovnání nevypovídá o tom, která strategie je lepší. Ukazuje ale, na co veřejné dokumenty v Česku zatím neodpovídají:

Úspory, nebo kvalita služeb? Nizozemsko má vyčíslený cíl úspor, ke kterému má AI přispět. Z popisu české pozice nevyplývá, zda má být měřítkem úspěchu nižší počet úředníků, kratší vyřizování žádostí, nebo spokojenost občanů.
Jak se bude měřit dopad? Nizozemský dopis sám přiznává, že digitalizace v minulosti slibované úspory nepřinesla. Česká strana zatím nezveřejnila, podle jakých ukazatelů bude AI projekty hodnotit.
Kde budou modely běžet? Inzerát zmiňuje cloud i on-premise. Nizozemsko otevřeně řeší evropské dodavatele a suverenitu. Jaký přístup zvolí Česko, zatím známo není.
Jaké mandáty bude CAIO mít? Role má podle popisu koordinovat několik institucí. Z dostupných informací není zřejmé, jaké pravomoci vůči ministerstvům bude mít člověk zaměstnaný ve státním podniku.
Jak se zabrání chybám typu toeslagenaffaire? Nizozemská zkušenost ukazuje, že automatizované hodnocení rizika může vést k plošným křivdám. Jaké kontrolní mechanismy bude mít česká státní správa, než nabude plné účinnosti dozor ČTÚ, zatím veřejně popsáno není.

Nizozemsko nastavilo cíl a hledá k němu nástroje. Česko staví tým a cíl zatím veřejně nepojmenovalo. Odpověď na první otázku přitom určí, jak se budou poměřovat všechny další projekty.