Deset zemí EU odmítlo německý plán vyjmout průmyslové AI z regulace
Rakousko, Nizozemsko, Španělsko a dalších sedm států zablokovalo v Radě EU návrh Berlína vytáhnout AI-enabled průmyslové produkty z AI Actu do sektorových pravidel. Kompromis má být hotov do 29. dubna.
Tento článek vznikl zpracováním veřejně dostupných zdrojů pomocí AI nástrojů. Každý text se snažím přečíst a věcně zkontrolovat, ale ne vždy to zvládnu. Prosím, berte na to ohled a informace si ověřujte v původních zdrojích (níže).
Tento článek vznikl zpracováním veřejně dostupných zdrojů pomocí AI nástrojů. Každý text se snažím přečíst a věcně zkontrolovat, ale ne vždy to zvládnu. Prosím, berte na to ohled a informace si ověřujte v původních zdrojích (níže).
Deset členských států EU v úterý formálně zablokovalo návrh Německa vytáhnout průmyslové produkty s AI — strojní zařízení, zdravotnické přístroje, hračky — z horizontálního rámce AI Actu a přesunout je do sektorové legislativy. Kompromisní jednání má uzavřít spor do 29. dubna.
Podle reportu ResultSense se proti německému návrhu postavilo Rakousko, Dánsko, Nizozemsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Řecko, Portugalsko, Rumunsko a Lotyšsko. Německo argumentuje, že současná kombinace AI Actu a sektorových norem (Machinery Regulation, MDR pro zdravotnické přístroje, hračková směrnice) vede k „dvojí regulaci" a zbytečné compliance zátěži evropských výrobců. Kancléř Friedrich Merz plán osobně podpořil na Hannover Messe minulý týden, digitální ministr Karsten Wildberger tvrdí, že stávající zjednodušovací návrhy „nejdou dostatečně daleko".
📚 Horizontální vs. sektorová regulace
AI Act je postaven jako horizontální regulace — jeden rámec platí pro všechny AI systémy bez ohledu na to, v jakém odvětví fungují. Rozdělení modelů do kategorií (minimální riziko, omezené riziko, vysoké riziko, zakázané praktiky) je univerzální a vztahuje se stejně na AI v HR, zdravotnictví, dopravě i v průmyslu. Sektorová regulace naopak řeší pravidla odvětví po odvětví: Medical Devices Regulation pro zdravotnické přístroje, Machinery Regulation pro strojní zařízení, automobilový homologační rámec pro dopravu. Německý návrh říká: AI zabudovaná do stroje by měla být regulována pouze podle Machinery Regulation, ne dvakrát. Horizontální tábor oponuje: risk-management AI Actu je jiný typ kontroly než bezpečnostní certifikace stroje — nelze ho nahradit sektorovým rámcem, který nebyl navržen pro algoritmické riziko.
Oponenti to vidí opačně. Italský europoslanec Brando Benifei, lead negotiator za socialistickou frakci, zpochybnil, zda by sektorová pravidla dokázala replikovat risk-management ustanovení AI Actu. Německý zelený MEP Sergey Lagodinsky návrh označil za „osamocený" — a data z Rady EU mu dávají za pravdu. Proti Německu stojí koalice, která přesahuje tradiční rozdělení na sever a jih.
Spor se odehrává v rámci širšího tlaku na oslabení AI Actu. Digital Omnibus, který Komise představila v listopadu 2025, odsouvá klíčová pravidla o rok a slibuje konsolidaci AI Actu, GDPR a souvisejících směrnic. Německý návrh jde ale o krok dál — místo odkladu implementace přímo vyjímá celou kategorii produktů z horizontální regulace. Kritici to označují za „deregulaci, ne simplifikaci".
Proč je to důležité
Pokud Německo uspěje, vznikne precedens, který může rozebrat horizontální logiku AI Actu kousek po kousku. AI Act byl navržen tak, aby fungoval jako průřezový rámec napříč sektory. Výjimky pro jednotlivé odvětví by vedly k fragmentaci, která by v konečném důsledku zkomplikovala život i samotným německým výrobcům — museli by se orientovat v sektorových pravidlech, která se liší podle produktové kategorie a jurisdikce.
Pro české firmy, které dodávají komponenty do německého průmyslu, je situace paradoxní. Zjednodušení rámce by v krátkodobém horizontu snížilo compliance náklady. Dlouhodobě by ale vystavilo dodavatelský řetězec nekonzistentním požadavkům, které by se musely řešit duplicitně.
Deadline 29. dubna je krátký. Buď se najde kompromisní formulace (nejpravděpodobnější varianta: odložená implementace pro specifické kategorie bez vyjmutí z AI Actu), nebo spor půjde do trialogu a bude ovlivňovat celkovou implementaci AI Actu, jehož hlavní ustanovení začínají platit 2. srpna 2026.
🔍 Trialog v EU legislativním procesu
Trialog je neformální třístranné jednání mezi Evropskou komisí (autor návrhu), Radou EU (členské státy) a Evropským parlamentem (přímo volení zástupci). Probíhá, když se Rada a Parlament v ordinary legislative procedure neshodnou na konkrétní podobě legislativy. Jednání jsou uzavřená, obvykle se jich účastní vedoucí vyjednavači každé instituce (pro AI Act: Brando Benifei za Parlament, předsedající země za Radu, komisař pro digitální ekonomiku za Komisi). Výstupem je kompromisní text, který musí formálně schválit plénum Parlamentu a hlasování Rady. Pokud se Německu nepodaří najít konsenzus v Radě do 29. dubna, jeho návrh se do trialogu vůbec nedostane — což je politický nástroj opozice, jak zablokovat iniciativu ještě před začátkem oficiálního vyjednávání.