Přeskočit na obsah
Česko finišuje zákon o AI a firmy zaplavily MPO žádostmi o dotace
18. dubna 2026 · 5 min čtení

Česko finišuje zákon o AI a firmy zaplavily MPO žádostmi o dotace

Ministerstvo průmyslu připravilo desetistránkový zákon o umělé inteligenci. Současně do programu TWIST přišlo 317 žádostí za 4,3 miliardy, pětinásobek alokace. České firmy investují do AI víc, než stát stíhá podpořit.

Foto: Unsplash / Nico Ruge

Generováno AI

Tento článek vznikl zpracováním veřejně dostupných zdrojů pomocí AI nástrojů. Každý text se snažím přečíst a věcně zkontrolovat, ale ne vždy to zvládnu. Prosím, berte na to ohled a informace si ověřujte v původních zdrojích (níže).

Ministerstvo průmyslu připravilo desetistránkový zákon o umělé inteligenci. Současně do programu TWIST přišlo 317 žádostí za 4,3 miliardy, pětinásobek alokace. České firmy investují do AI víc, než stát stíhá podpořit.

Česko se na regulaci umělé inteligence připravuje na dvou frontách současně. Na jedné straně vzniká zákon, který implementuje evropský AI Act. Na druhé stát pumpuje stovky milionů do firemního AI výzkumu. Obě linie se v dubnu 2026 protínají v klíčové fázi.

Zákon o AI: deset stran, dvacet šest paragrafů

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo návrh zákona o umělé inteligenci, který implementuje evropský AI Act do českého právního řádu. Návrh má deset stran a 26 paragrafů. Jde o záměrně minimalistický přístup: zákon přebírá jen to, co je nezbytné, a nepřidává další regulaci nad rámec EU nařízení.

📚 AI Act a národní implementace

EU AI Act je nařízení (regulation), což znamená, že platí přímo ve všech členských státech bez nutnosti transpozice. Národní zákony tedy neimplementují AI Act jako celek, ale doplňují ho tam, kde nařízení vyžaduje národní úpravu: určení dozorových orgánů, nastavení sankcí, zřízení regulatorního sandboxu a úpravu specifických národních procedur. Každý členský stát si volí vlastní přístup. Česko zvolilo minimalistickou cestu, tedy co nejmenší přidanou regulaci nad rámec EU nařízení.

Klíčové prvky návrhu: Český telekomunikační úřad (ČTÚ) bude dohlížet na dodržování pravidel. Úřad pro technickou normalizaci bude akreditovat subjekty pro posuzování shody AI systémů. Veřejný ochránce práv dostane roli v ochraně lidských práv ve vztahu k AI.

Zákon také zavádí národní regulatorní sandbox, testovací prostředí, kde firmy a startupy mohou ověřit fungování svých AI aplikací před uvedením na trh. Každý členský stát EU musí mít alespoň jeden sandbox zřízený do 2. srpna 2026.

📚 Regulatorní sandbox (regulatory sandbox)

Kontrolované prostředí, ve kterém firmy mohou testovat inovativní AI systémy pod dohledem regulátora, ale s dočasnými úlevami od některých pravidel. Sandbox neznamená beztrestnost: firma musí splnit vstupní podmínky, reportovat výsledky a dodržovat základní bezpečnostní standardy. Cíl je umožnit inovace bez toho, aby regulace zablokovala vývoj produktů, které zatím nemají přesné právní zařazení. AI Act sandboxi vyžaduje povinně, protože řada AI aplikací spadá do šedé zóny mezi high-risk a low-risk kategorií.

Návrh je v meziresortním připomínkovém řízení. MPO na něm spolupracovalo s AI sektorem, profesními sdruženími, firmami i akademiky. Účinnost se očekává od srpna 2026, kdy vstupují v platnost povinnosti pro high-risk AI systémy podle AI Act.

Evropská komise přitom jasně vzkazuje, že žádné odklady nebudou. Jede se podle plánu.

TWIST: pětinásobný převis poptávky

Paralelně s regulací MPO uzavřelo druhou výzvu programu TWIST, zaměřeného na průmyslový výzkum a experimentální vývoj v oblasti AI. Čísla jsou výmluvná: 317 projektových žádostí za 4,3 miliardy korun při alokaci 800 milionů. Zájem firem je oproti první výzvě dvojnásobný.

Jednotlivé projekty mohou získat až 30 milionů korun, přičemž dotace pokrývá až 70 procent uznatelných nákladů. Výsledky soutěže by měly být vyhlášeny do 15. července 2026.

Ministr průmyslu poznamenal, že podpořit bude možné zhruba pětinu podaných projektů. MPO chce vybrat ty s nejvyšší kvalitou, skutečným ekonomickým přínosem a potenciálem pro technologické startupy.

Dva signály, jeden obraz

Když se na obě linie podíváme společně, vykreslují zajímavý obraz. České firmy jsou na AI připravené víc, než by stát čekal. Pětinásobný převis poptávky po dotacích ukazuje, že firemní investice do AI nejsou plán do budoucna, ale realita dneška. Zároveň minimalistický zákon signalizuje, že Česko nechce firmy dusit přeregulací. Otázka je, jestli to bude stačit. Všechny členské státy EU řeší stejný problém: jak implementovat AI Act, aniž by odradily firmy od vývoje AI na domácím trhu. Pro země střední Evropy je to obzvlášť palčivé. Relativně malý kapitálový trh, brain drain talentů na západ a závislost na EU fondech jsou sdílené výzvy celého regionu. Kdo z V4 zvládne vytvořit prostředí, kde firmy chtějí AI vyvíjet, a ne jen nasazovat hotové zahraniční řešení, získá dlouhodobou výhodu.